Poslední lednový ráno

Jako vždy tyhle řádky začínám psát z náskokem, abych nezapomenul vše podstatné. A tak už vím, že z Petra se opět po náročném zimním spánku (kdy zjistil, že jeho den může mít i třicet hodin) stává odpočinutý workoholik a opět bude otevírat hospodu. Bylo by to fajn, kdyby ta hospoda byla někde na kolejích a na konečné autobusu. Nejlépe v dohledu podzemky, kousek od letiště... Ale známe Petra a víme tedy, že bychom toho chtěli moc. Petr má rád svůj klid na konci světa po dlouhém pracovním dni. Nicméně uvidíme zda další narozeniny rádia Calimeroclub propaříme v novém.
Co je už teď jisté, že minimálně každou hodinu svého třicetihodinového dne bude věnovat opravám čalouněných věcí ;)
Milý Petře, držíme Ti pěsti!

Kolem pátečního poledne konstatuji, že tohle byl náladový týden. Ať již ohledně počasí, tak práce a samozřejmě dění. A navíc také přemýšlím, co se srazem. Jenže nějak se zdá, že nastal temný čas a tak tohle téma nechám otevřené... Takže zatím to bude vše.